Monitoring

Takzvaný běžný poslech snese hodně a nepotřebujeme k tomu mnoho. V klidu vystačíme s mobilním telefonem a sluchátky v hodnotě několika set korun. V okamžiku, kdy se zvukem manipulujeme při mixu nebo masteringu, se situace mění ve zcela jiný příběh.

Při editaci zvuku je ve hře mnoho faktorů, na kterých záleží. Jsou všeobecně platná pravidla podložená vědou, osobní vychytávky, co pravidla kreativně upravují a samozřejmě i výjimky z pravidel. Postupně probereme pět základních faktorů, které v monitoringu hrají hlavní roli a u každého z nich rozebereme to podstatné, co při poslechu ovlivňuje vnímání zvuku. Pro znalce z oboru podotýkám, že článek je psán z úrovně domácího studia, kde i kompromis může být řešení a zaměřuje se především na pomoc začínajícím kolegům.

1. Akustika
Prostor určený k práci se zvukem (režie či poslechová místnost) je první téma k zamyšlení. Profesionální studia nejsou vybavena akustickými prvky z rozmaru architekta, ale z důvodu zlepšení podmínek pro šíření zvuku v uzavřeném prostoru. Za ideální se považuje vybudovat prostor izolovaný od zdrojů hluku vnějšího i vnitřního prostředí. Pohlcení a odraz zvukových vln se řeší instalací akustických obkladů stěn a stropu (typicky ve formě desek z akustické pěny). Stav blížící se dokonalosti vyžaduje odborné řešení, které si ne každý může dovolit, ať už z finančních nebo prostorových důvodů. Udělejte, co se dá, protože cokoli je lepší než nic. Za prvé zvažte umístění pracoviště v prostoru. Vyhýbáme se rohům a v místnosti s obdélníkovým půdorysem volíme střed kratší stěny. Za druhé eliminujte šíření vibrací z monitorů jejich umístěním na izolační podložku nebo stojan. Za třetí instalujte na zdi "zvukové pasti" kvůli pohlcení odrazů zvuku a to alespoň za monitory a za sebe.

2. Monitory
Hlavní poslech řešíme studiovými monitory na blízký poslech (tzv. near-field monitoring). Monitory představují přirozenější poslech hudby než sluchátka, protože zvuk je vnímán celým tělem a dochází k tzv. crossfeedu, kdy pravou bednu posloucháme levým uchem a naopak. Ideální umístění monitorů je takové, že s hlavou posluchače tvoří rovnostranný trojúhelník o délce strany ±1,2 m a jsou natočené k uchu posluchače, přičemž zvuku nesmí v cestě stát žádná překážka. Mezi nepříjemné skutečnosti poslechu z monitorů patří, že při nevhodných akustických podmínkách posloucháme i dozvuk místnosti, který není součástí zdrojového signálu. Rozdíl mezi běžnými reproduktory a studiovými monitory je snaha výrobce definovat barvu zvuku zařízení tak, aby zněla atraktivně. Studiové monitory jsou konstruované za opačným účelem – jejich posláním je věrná reprodukce zvuku bez manipulace s basy, středy nebo výškami. Úprava charakteristiky signálu se nekoná a co jde dovnitř, jde ven (stejná zásada platí pro sluchátka). Množství výrobků na trhu napovídá, že i zvuk studiových monitorů je zatížen určitým podpisem výrobce, ale při sázce na osvědčenou značku (např. Yamaha, Adam Audio nebo KRK) se není třeba obávat chybné volby. Minimální velikost beden pro věrné zachycení celého frekvenčního spektra je 5 palců (odvozeno od velikosti wooferu). Vetší bedny samozřejmě poskytnou plnější tělo zvuku s lepším detailem. Nejčastěji se setkáme s dvoupásmovými monitory, kde nízké frekvence obstarává woofer a o vysoké frekvence se stará tweeter (rozhranní pásem okolo ±3 kHz). Sub-woofer je vhodný doplněk pro detailní práci s basy v pásmu 20 Hz až 250 Hz, ale není vhodný do akusticky neošetřené místnosti, kde dochází ke zkreslování low-endu. Vhodnou alternativou mohou být 3-pásmové monitory, kde basové informace reprodukuje samostatný kanál.

3. Sluchátka
Doplňkový poslech řešíme studiovými sluchátky. Podle způsobu konstrukce mušle rozlišujeme zavřená (closed-back) a otevřená sluchátka (open-back), případně i semi-otevřená. Uzavřená sluchátka nepropouštějí zvuk okolí a jsou vhodná pro nahrávání i mixování. Otevřená sluchátka propouštějí zvuk okolí a jsou vhodná pro mixování a především pro mastering. Díky otevřené konstrukci stěny mušle nedochází k frekvenčnímu zkreslení a podání zvuku je tím pádem přesnější. Sluchátka vybíráme zejména podle účelu, kterému mají sloužit. Důležitý praktický faktor je pohodlí, sluchátka musí sedět, aniž by způsobovala nepříjemný tlak na uši a hlavu. Únava z poslechu nastupuje u sluchátek rychleji než u monitorů a to přímo úměrně s délkou poslechu, zvyšující se úrovní hlasitosti a také v důsledku chybějícího crossfeedu (prolínání pravého a levého kanálu stereofonní stopy). Jeho nepřítomnost může ovlivňovat úsudek o vyváženosti a tonální rovnováze mixu. Z hlediska technické specifikace je důležitý frekvenční rozsah a impedance. Sluchátka zachycují detail a prostorovost, proto musí monitorovat celé frekvenční spektrum od 20 Hz do 20 kHz a ideálně ještě kus za tyto hodnoty. Mimo uvedený rozsah lidské ucho neslyší, ale přítomnost podprahového frekvenčního pole lze vnímat pocitově. Impedance vypovídá o síle signálu a tedy o hlasitosti sluchátek. Nižší impedance = vyšší hlasitost = vyšší pravděpodobnost zkreslení signálu a naopak. Rozumná hodnota pro studiová sluchátka se nachází někde mezi 30 až 250 Ohm. Při impedanci vyšší než 300 Ohm vzniká potřeba zapojení do zesilovače. Mezi osvědčené značky bych zařadil např. společnosti Beyerdynamic, Sennheiser nebo Audio-Technica.

4. Kontrola
Nedílnou součástí monitoringu je kontrolní poslech. Používáme běžná spotřební zařízení bez zvláštního důrazu na technické parametry. Dobře poslouží obyčejná sluchátka nebo stolní reproduktory, soundbar či autorádio. Smyslem je kontrola optimalizace nahrávky pro poslech v běžných podmínkách. Přesnost studiového monitoringu nepředstavuje každodenní realitu konzumace hudby, proto je potřeba dosáhnout kompatibility na různých zařízeních. Za tímto účelem se také doporučuje míchat v mono režimu. Co zní dobře v monu, zní ještě lépe ve stereu, ale naopak to bohužel neplatí. Důležitou součástí kontrolního poslechu je odpočinek. Při intenzivním nasazení a nevhodných pracovních návycích dochází ke ztrátě kontroly nad mixem. Hodnocení odvedené práce s určitým časovým odstupem je zpravidla objektivnější. Jiný trik na získání nové perspektivy je práce v přítomnosti jiné osoby.

5. Korekce
V tomto bodě by mělo být dostatečně jasné, co patří mezi stěžejní prvky kritického poslechu a není toho málo. Zajištění ideálních podmínek může být oříšek jak pro domácí, tak i profesionální studia. Dobrý výsledek míchání a masteringu je vždy kombinací více faktorů a snese drobné nedostatky ve výbavě nebo pracovním prostředí, které lze vhodným způsobem korigovat. A právě korekce je další prvek monitoringu. Moderní studiové monitory bývají vybaveny korekcí basů a výšek umístěnou na zadním panelu. Jiná forma korekce je znalost poslechového prostředí – když vím, jakým způsobem místnost zkresluje, provedu protiopatření. Praktické je i softwarové "narovnání" zvuku. V této oblasti je známý systém SoundID Reference od spol. Sonar Works. V principu jde o ekvalizační úpravu signálu, která se umístí před výstup z nahrávacího softwaru (DAW). Řešení pro sluchátka je čistě softwarové, pro monitory vstupuje do hry i proměření místnosti všesměrovým měřicím mikrofonem.

Sečteno a podtrženo, monitoring není žádná sranda. Stejně jako pro všechny obory lidské činnosti i zde platí, že téma roste společně s objemem vstřebaných informací. Stává se srozumitelnější, ale také komplexnější a tím pádem více komplikované, díky pochopení souvislostí. V konečném důsledku je možné řešit každou jednotlivost celého poslechového řetězce od kabelů počínaje, přes konektory, zvukovou kartu, převodníky až po výšku vlasu na koberci ve studiu. Faktor je i věk a zdravotní stav. S přibývajícím věkem dochází k úbytku schopnosti vnímat vyšší frekvence. V důsledku poslechu příliš hlasité hudby nebo při časté expozici jiným zdrojům hluku, může dojít k poškození sluchu i v raném věku. Platí, že nelze umixovat to, co neslyšíme. Příčina však nemusí být jen zdravotního, nýbrž i technického rázu – např. nedostatečná frekvenční odezva zařízení na reprodukci sub-basů. Na dojmu ze zvuku se podílí i samotná hlasitost poslechu. Vyšší hlasitost zdůrazňuje basy a výšky, nižší hlasitost dostává do popředí více středů. A rada na závěr? Zachovejte chladnou hlavu...

Foto © Jason Leung 2020