Editace vokálu

Některé procesy mixu zahrnují děsivé množství práce – může jít o živé bicí, které umí potrápit, než celá souprava zní vyrovnaně a jako jeden nástroj. Dalším příkladem těžkého boje bývá vokál.

Pokud máte to štěstí a už jste někdo, máte asistenta a usedáte k mixu editované vokální stopy. Typicky však zvukař dostává ke zpracování zpěvy v surovém stavu a v nejnepříznivější konstelaci (dle kvality záznamu a výkonu interpreta) bude potřeba řešit následující úkoly: de-noise, de-reverb, de-clip, kvantizace, doladění, de-essing, odstranění/potlačení nádechů a vyvážení hlasitosti. Platí, že řešíme to, co způsobuje problémy a ne vždy je to vše uvedené. Nejčastější bývají poslední tři body. V závislosti na žánru může být hlavní téma doladění tam, kde nosnou část hudby tvoří výrazný vokál. Ekvalizaci, kompresi a saturaci záměrně vynechávám, patří až do fáze mixu, zatímco my se věnujeme přípravě stopy před mixem v DAW.

Téma, které vře pod povrchem zní – destruktivní nebo nedestruktivní úpravy? Ideální by byla druhá metoda, tj. všechny úpravy provádět tzv. "on-the-fly" a mít vždy otevřená zadní vrátka v podobě zdrojové stopy ve výchozím stavu. Ne vždy je to však možné, především kvůli žravosti výkonu některých pluginů. Náhradní řešení spočívá ve vytvoření záložní kopie zdroje a provedení základního čištění originálu v audio editoru typu iZotope RX (tj. destruktivní forma editace). Především odstranění balastních zvuků, redukce nadměrného prostoru, ošetření případného clippingu a možná i spektrální tlumení sykavek (je-li na takovou kratochvíli čas).

Další várku úprav bude lepší odbavit přímo v DAW, kde číhá další tíživá otázka – stříhat nebo automatizovat? Obojí je v případě detailního zpracování pracné a časově náročné. V časové tísni může k vyrovnání dynamiky posloužit kombinace komprese a de-essingu, což je rychlejší a méně přesné. De-esser by měl být zapojen až po kompresi, resp. na konci signálové cesty. K precizní editaci nádechů, sykavek a dynamiky dobře poslouží: a) Input Gain ovládaný přímo na stopě (resp. klipu), nebo b) automatizace Gainu.

Varianta A je (alespoň pro mě) jaksi uspokojivější z toho důvodu, že se projeví vizuálně a mám zpětnou vazbu o provedené korekci. V místě střihu automaticky vzniká crossfade, který lze editovat dle potřeby. Varianta B postrádá vizuální zpětnou odezvu, protože nakreslení automatizační křivky upraví tvar obálky pouze pro uši. Navíc pokud křivku nekreslíte přímo na stopě, ale až o kus výš na sběrnici, kde chybí zobrazení stopy, může to být trochu matoucí.

Naštěstí žijeme v době překotného rozvoje digitálních technologií, kde existují nástroje jako DynAssist od Noiseworks. Tento plugin umí provést veškerou mravenčí práci dynamického vyvážení téměř na jedno kliknutí za pár minut. Při vědomí kolik práce jednoduchost úkonu odstraní, to skoro má příchuť podvodu a také příslibu blížícího se nahrazení lidské práce strojovým učením.

Detail kvantizace nechávám stranou – co nesedí, posuneme. Doladění také tak. To je skoro samostatný obor, vyžadující ucho s hudebním sluchem a následně obratnost v editačním softwaru (Melodyne, AutoTune, Metatune atd.).

Foto © Cedrik Wesche 2020